Austrálie získá v rámci trojstranného paktu AUKUS od USA jaderné ponorky. To bude na druhé straně vyžadovat vybudování odpovídající průmyslové základny, která postupně vytvoří až 20 tisíc pracovních míst během 30 let.
Austrálie se chce jistit v oblasti Indo-Pacifiku proti Číně, a proto přistoupila v roce 2021 k signování trilaterálního bezpečnostního paktu AUKUS, který podepsaly také USA a Velká Británie. Součástí dohody je také budoucí dodávka amerických jaderných ponorek třídy Virginia Austrálii, a to počínaje třetí dekádou. Transakce byla schválena americkým Kongresem v prosinci 2023.
Americké jaderné ponorky pro Austrálii
Austrálie si rezervovala možnost požádat amerického partnera o dvě další ponorky dle aktuální potřeby. V současné době dramaticky se proměňující světové bezpečnostní situace má k dispozici starší třídu diesel-elektrických ponorek třídy Collins. V aktivní službě je 6 jednotek. V roce 2024 byla nakonec upuštěno od integrace podzvukové střely s plochou dráhou letu Tomahawk s touto platformou.
Nutno však v této souvislosti podotknout, že původně si Austrálie nasmlouvala 12 konvenčních útočných ponorek z Francie a dokonce podepsala kontrakt se společností Naval Group. Od něho však odstoupila a musela platit smluvní pokutu, která činí 830 milionů australských dolarů. A ještě si notně nahněvala Francouze.
Australský jaderný arzenál na moři
Australské jaderné ponorky mají přispět ke stabilizaci neklidného indo-pacifické oblasti, respektive odstrašení nepřítele, kam stále více proniká vliv Číny. Výtlak ponorek třídy Virginia činí pod hladinou 7 800, jsou poháněny jedním jaderným reaktorem a dvěma turbínami. Mají neomezený dosah, výzbroj tvoří 12 vertikálních vypouštěcích sil, které odpalují již zmíněné střely Tomahawk. Dále nalezneme na plavidlech čtyři 533 mm torpédomety. Z nich ponorky vypouštějí torpéda Mk.48 ADCAP, miny Mk. 47 a Mk.60 CAPTOR.
Nové výzvy
Australské jaderné ponorky si však vyžádají na druhé straně také vybudování adekvátní průmyslové základny, která podle webu Breaking Defense, jenž se odkazuje na nový australský strategický dokument, bude stát až 30 miliard australských dolarů. Počítá se také s tím, že se postupně vytvoří až 20 tisíc nových pracovních míst, a to během 30 let. „Rozsah, složitost a technologické požadavky programu znamenají, že australská ponorková průmyslová základna bude muset spolupracovat s důvěryhodnými partnery z Velké Británie a Spojených států, aby dodávala produkty a služby po celou dobu trvání programu,“ uvádí se v dokumentu.
Strategický dokument má jít ruku v ruce s existující obrannou strategií a dlouhodobými plány. Vybudování průmyslové základny je bezesporu pro Austrálii výzvou, zároveň jakýmsi hnacím motorem, protože výrazně navýší jaderné kapacity. Dojde k proměně dvou hlavních australských loděnicích v Osborne na jihu země a Henderson v Západní Austrálii.
Podpora průmyslu a odstrašování Číny
Důslednou transformací se má vytvořit celá škála nových obchodních a kariérních možností v průmyslu. Ve strategickém dokumentu se hovoří především o pěti klíčových bodech, které souvisejí s posílením australského průmyslu. Má dojít k:
– zvýšení atraktivity investic v důležitých oblastech
– vytvoření jasné a srozumitelné poptávky pro průmysl
– růstu kvalifikované pracovní síly
– zjednodušení regulací
– integraci australského průmyslu do amerických a britských dodavatelských řetězců.
K tomu všemu je třeba připočíst rovněž založení Australské ponorkové agentury, která je zaměřena jednak na výcvik jak své námořní síly, tak dalšího pracovního personálu v obranném průmyslu, který se angažuje v operacích či údržbě ponorek.
Austrálie tak rozhodně nechce nechat nic náhodě a hodlá plánem dosáhnout v indo-pacifickém regionu účinného odstrašení protivníků, hlavně Číny. Vytvoří se kvůli jaderným ponorkám masivní průmyslová základna, která má za cíl podpořit ekonomický růst Austrálie a posílit zároveň její kapacity na moři. Jde tedy o multiplikační efekt. Pakt AUKUS současně představuje pro Austrálii „bezpečný přístav“, protože se v něm může spolehnout na silné partnery.
Zdroj: Breaking Defense
Licence fotografie: CC BY-SA 2.0